Učitelům by tento materiál měl sloužit jako efektivní připomenutí, kdy nemusejí dohledávat složitě materiály a informace, jak metodu/postup použít a zároveň si vše rychle připomenout, osvěžit. Protože metody většinou znají, ale nepoužívají je často, nebo si je přizpůsobili. Vše může být doplněno odkazy na podrobnější informace, aby v případě potřeby učitel mohl jít víc do hloubky. Mělo by se tedy jednat o stručný popis metod a zásad jejich uplatňování v hodinách.
Skupinová práce
Zařazování skupinové práce do výuky vede k vyrovnanému zapojování všech žáků, využití jejich rozdílných potenciálů a rozvoji řady nadoborových kompetencí souvisejících např. s komunikací.
Skupinová práce je organizační forma výuky, která rozvíjí sociální dovednosti žáků zaměřené na přejímání rolí, kooperaci, hledání konsensu a tvorbu kompromisu. V rámci skupinové práce žáci řeší většinou problémové úkoly.
K dalšímu čtení:
https://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/skupinova_prace_-_minimetodika_vup.pdf
https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21894/skupinova-prace-na-zs.html/
Pro příjemnou a přínosnou práci ve třídě vyžadují žáci prostředí, ve kterém se cítí bezpečně a mohou v něm otevřeně prožívat radost z práce a nově objevovaného. Klima třídy je kombinací dlouhodobých jevů, které jsou pro třídu typické. Možnosti ovlivňování klimatu ze strany “hostujícího” učitele jsou malé, ale důležitá je znalost klimatu třídy jako takového.
K dalšímu čtení:
https://clanky.rvp.cz/clanek/a/124/124/VLIV-PROSTREDI-SKOLY-NA-JEJI-KLIMA.html/,/
https://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/6051/KLIMA-VE-TRIDE.html/
https://www.pppuk.cz/soubory/primarni_prevence/bezpecne_klima_ve_tride.pdf
https://www.scio.cz/download/skoly/Zdarma_materialy/Napadnik_pro_podporu_dobrych_vztahu_ve_tride.pdf
Diskuze je vyučovací metoda, při které mohou účastníci vyjádřit své myšlenky a názory a zároveň vyslechnout, co říkají ostatní. Spontánní diskuze se děje ve třídě velmi často, řízená méně často. Témata se obecně týkají spíše hodnot a postojů.
Pojmové mapy
Pomocí pojmových map si žák třídí své aktuální pojetí konkrétních pojmů (znalosti) a učitel díky nim může analyzovat žákovské pojetí konkrétních fenoménů. Vytvoří-li například žák pojmovou mapu na téma “les”, viz níže, třídí si při tom své vědomosti o lese a učitel zároveň vidí, jak žák vnímá komplexnost lesa a na která témata by se měl zaměřit. Mapa není hierarchicky uspořádána, ale je z ní patrná žákovské vnímání klasifikace organismů. I z jednoduché mapy učitel pozná, že žák roli člověka v lese vnímá ve dvou rovinách - sbírá houby a vyrábí papír a získává dřevo z jehličnanů. Zcela chybí vnímání mimoprodukční a ekosystémové role lesa - na tuto problematiku by se měl vyučující zaměřit.
Obrázek: Příklad pojmové mapy
K dalšímu čtení:
http://vzdelavani-dvpp.eu/download/opory/final/09_vankova.pdf
http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2010/pedor_10_1_vyuzitipojmovychmap_bendlvonkova.pdf
https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/591
PAVLÁTOVÁ, Věra. Dětská pojetí vybraných environmentálních fenoménů u žáků 1. a 2. stupně základní školy. Envigogika, 2019, 14.1. DOI: 10.14712/18023061.585. Online https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/585
Brainwriting neboli bezprostřední zapisování nápadů. Jedná se o skupinovou metodu, která je vhodná v případě, kdy je potřeba najít nová řešení, postupy či pohledy. Aby došlo ke zvýšení kvality těchto myšlenek, je důležité jejich zachycení a další rozvinutí. Cílem metody je tedy získat co nejpestřejší představu o možných řešeních, a přitom nechat žáky, aby se sami vzájemně podněcovali.
Výhody:
Nevýhody:
Postup:
Zdroje:
Brainstorming a brainwriting | FF - KISK: Kreativní práce s informacemi (muni.cz)
MUŽÍK, Jaroslav. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
Jedná se o aktivizující metody, jejichž podstatou je ztvárnění různých situací a rolí se vzdělávacím a výchovným záměrem. Stále častěji se uplatňují metody dramatické výchovy. Podstatou těchto metod je schopnost modelovat životní události, vztahy či problémové situace a následné sociální učení na těchto situacích.
Rozlišujeme dvě základní varianty:
Výhody:
Na co si dát pozor:
Pozor, aby nebyly pojaty pouze jako příležitost pro zábavu – minuly by se účinkem.
Postup:
Zdroje:
ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Praha: Grada, 2012. Pedagogika (Grada).
Aktivizující výukové metody (rvp.cz)
„Žákovské portfolio je uspořádaný a komentovaný soubor vybraných materiálů, vznikajících během učení žáků. Není cílem učení žáků, ale prostředkem k němu. Důležité jsou proto činnosti, kterým se žáci v průběhu práce s portfoliem věnují, tj. především sbírání, třídění, průběžné reflektování a sebehodnocení, sdílení, prezentování a obhajování“.
Výhody:
Nevýhody:
Na co si dát pozor:
Formy žákovských portfolií:
Zdroje:
Žákovské portfolio a jeho cíle v primární škole (rvp.cz)
DPTX_2014_1_11410_0_352662_0_160868.pdf
Rozvoj kolegiality a spolupráce můžeme považovat za jednu z hlavních strategií zkvalitňování práce škol.
Výhody:
Nevýhody:
Na co si dát pozor:
Role vedení při spolupráci:
Formy spolupráce:
Zdroje:
Dvořáková, M. (2016). Spolupráce učitelů. Diplomová práce, FF MUNI. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/tt1mz/Diplomova_prace.pdf
Na domácí úkoly a jejich povinné plnění existují často rozličné názory. Jak ale docílit toho, aby měli žáci chuť a motivaci plnit dobrovolné domácí úkoly?
Výhody:
Nevýhody:
Na co si dát pozor:
Jak motivovat k plnění dobrovolných domácích úkolů:
Zdroje:
Česká škola: EDUin: Jak je to s domácími úkoly ve školách (ceskaskola.cz)