Odpovědná spotřeba

Odborné podklady

Souhrn informací k dílčím tématům uváděným v lekcích Metodických listů ukazuje především, kam se posunují současné odborné debaty o výrobě a spotřebě a jaký je jejich vztah ke společnosti a přírodnímu prostředí. Jde o 15 podrobně zpracovaných témat, která mají sloužït pedagogům k rozšíření informací o tématu a vybaví je odbornými informacemi do výuky.

Celý text ke stažení

Jak citovat tento dokument: Dlouhá, J., Kapitulčinová, D., Šindelářová, I., Kafková, D., Dlouhý, J. (2021). Odborné podklady k odpovědné spotřebě. Centrum pro otázky životního prostředí UK, ISBN: 978-80-87076-27-9. Online dostupné na http://odpovednaspotreba.cz/odborne-podklady/

 

Odpovědné spotřebitelské chování

Jak omezovat dopady spotřeby na životní prostředí i její nepříznivé sociální důsledky? Pokud si odpovědné chování stanovíme jako jeden z výchovných/vzdělávacích cílů, měli bychom vědět, že ovlivňování těchto (behaviorálně se projevujících) složek osobnosti ale nebývá snadné a nemusí to přinášet dlouhodobé výsledky. Působí zde totiž vlivy trvalé prostředí a kultura společnosti v daném historickém okamžiku.
Autor: Jana Dlouhá

Koncept kvality života

Dosažení kvality života patří mezi cíle, o které jedinec i celá společnost usiluje – politici diskutují o tom, že by se tento tzv. wellbeing mohl stát jedním z kritérií udržitelného rozvoje. Na kvalitu života má vliv například úroveň vzdělání nebo vztahy mezi lidmi, tyto aspekty ale klasické ukazatele růstu příliš nezohledňují. Hledisko tzv. wellbeingu by mohlo odklonit ekonomický systém od trajektorie stále se zvyšujících nároků na přírodní zdroje, čímž by se omezily i další negativní dopady výroby.
Autor: Jana Dlouhá

Životní styl

Pojem životní styl označuje souhrnné chování (jedince, společenské skupiny), které je do značné míry formováno společenským prostředím. Jde sice o jedinečný způsob života každého člověka, kterým vyjadřuje svou povahu, identitu, závisí ale i na celkové kultuře dané společnosti. K dosažení trvalé změny je potřeba působit na všechny tyto faktory, protože i pro-environmentální chování je projevem šetrného, k přírodě citlivého životního stylu.
Autor: Jana Dlouhá

Cirkulární ekonomika a problém odpadů

Aby se předešlo vzniku odpadů, všechny procesy v rámci ekonomiky musí fungovat cirkulárně – z materiálů, které se nejdříve vytěží, přepracují a jako výrobky pak slouží lidem, mají v co nejmenší míře vznikat odpady. Všechny fáze výrobního cyklu by měly být plánovány s ohledem na tento požadavek, protože recyklace až na konci životního cyklu výrobku je neúčinná. S minimalizací vzniku odpadů souvisí též životní styl založený na principu Zero waste a lokální systémy hospodaření.
Autor: Iveta Šindelářová, Jana Dlouhá

Životní cyklus výrobků a metoda jeho posuzování

Výrobky, které denně používáme, i samotný proces jejich výroby nepatří do přírody, a tedy na ni působí většinou nepříznivě. Metoda posuzování těchto dopadů umožňuje v každé fázi životního cyklu vyhodnotit, jaký druh škod může vznikat a v jakém rozsahu. Když potom chceme usměrňovat své chování (ale i například činnost podniku), máme potřebná data a můžeme svou energii věnovat tam, kde bude mít největší efekt.
Autor: Dominika Kafková, Jana Dlouhá

Strategie spotřeby a životního stylu

Každý z nás může volit mezi strategiemi, jak utvářet vlastní životní styl – vyznačují se například šetrností, pečlivým sledováním parametrů výrobků, nebo sdílením předmětů či jejich znovuvyužitím (často k jinému účelu a v nové podobě). O těchto možnostech se musíme naučit přemýšlet a hodnotit svůj „pokrok“ i zlepšování podmínek ke spotřebitelským „inovacím“ ve společnosti.
Autor: Jana Dlouhá

Udržitelné oblečení

Udržitelná, pomalá, etická móda je opakem rychlé módy, která produkuje trendové oblečení za nejnižší náklady bez ohledu na sociální a environmentální důsledky. Hlavními principy udržitelnosti oblečení jsou kvalita (trvanlivost oblečení, kvalita zpracování), etika (důsledné dodržování lidských práv a spravedlnosti), a udržitelnost (co nejmenší dopad na přírodu a přírodní zdroje). Jak toho ale v praxi dosáhnout?
Autor: Iveta Šindelářová